slide1

Nádobíčko

Tenhle článek tady asi bejt musí, představím tu aktuální koncertní sestavu, kterou používám na letní sezónu 2016 se zakázanÝm ovocem.

Při výběru jsem koumal aby sestava byla co nejjednodušší, použitelná na živo i ve studiu a jelikož rád nahrávám, tak aby se dala snadno tahat i domu, nebo do studia a nestálo to majlant. Po stovkách minut studování a různýho analyzování jsem se stejně nedostal na ideální cenu, ale zatím mi to svejma službama úspěšně kompenzuje.

Konkurz na aktuální aparát vyhrála racková sestava, kde mám úplně všechno včetně boxu a to v rozměru 4U (!) i s midi pedálem.

První asi logicky uvedu ale kytary.

Fender Standard Telecaster HH RW OW

Po zkušenostech ze studia, kdy jsem pochopil, že pro moji ruku se hodí spíše kytary od Fenderu, jelikož mám, jak kdysi řekl Staňa Valášek ze studia Šopa (Není co řeshit, Dost už bylo gest), basový prsty a Fendery oproti třeba Les Paulům tak zabasený nejsou mi přijde, tón je takovej pevnější. Prozkoušel jsem to v našem studiu Total Record při nahrávání singlů mýho projektu Tommy Poser a rozhodl se touhle cestou jít. Koupil jsem tedy tohle mexický Tele, který samo o sobě hraje krásně a ještě mi do něj pan Kobrle nainstaloval želvovej pickguard a snímače Seymour Duncan SH4 (u kobyly) a SH2 (u krku). Kytara je teď už podle mejch představ a zbejvá už na ní jen hrát a hrát, až z ní bude krásnej relic 🙂

Squier Bullet Strat HSS RW AW

Jako záložku používám svůj domácí Strat od Squieru. Je to nejlevnější dobrá kytara na trhu, ale musel jsem vybírat z více kusů. Vybral jsem asi správnej. Libor Kobrle mi na něm opět vyměnil pickguard za želvu a nechal jenom jeden humbucker. Jeden volume poťák se posunul do prostřední díry, aby mi nevadil při hře pravou rukou, ale abych na něj ještě dosáh.

Preamp Marshall JMP-1

Jedná se o rackovej 1U lampovej preamp, kterej prej používaj i Iron Maiden. V opravdu kompaktním rozměru se skrejvá především typickej Marshallskej charakter zvuku a to samozřejmě v rozpětí čistýho po úplně nesmyslnej higain. Používám na něm 4 kanály, který jsem si pracovně pojmenoval (nečekaně): clean, crunch, drive, solo. Jsou samozřejmě odstupňovaný mírou zkreslení a každý má svou specifickou hlasitost. Clean je na čistý zvuky, který hraju tak ve 3% celýho setu, používám na něm delay. Crunch používám často na sloky, bridge a podprahový melodie třeba do refrénu. Je trochu tišší, než drive a má míň gainu a taky přiřazenej delay. Drive je asi 80% všeho co používám, je to klasickej zkreslenej zvuk na refrény a někde něco. Delay na něm nepoužívám. A nakonec solo je překvapivě na ty moje napodobeniny vyhrávek, který občas potřebuju prosadit, je tam tedy největší hlasitost a taky delay, aby se mi zamazaly chyby tóny se tim trochu propojily 🙂

JMP-1 má svojí efektovou smyčku, kterou používám paralelně, tedy míchám delay (jinej efekt nepoužívám) se signálem preampu a neničím si tím pádem tolik zvuk, jako kdybych to měl nastavený seriově a poměr dry/wet míchal v efektu. Na každym kanálu se taky dá nastavit míra efektový smyčky.

Zvuk mám nastavenej pokud možno trochu do středů, jak by asi mělo bejt, s gainem se to snažím nepřehánět, ale nemám zas úplně rád na všechno crunch, takže jsem to udělal tak nějak na hranici čitelnosti. Oproti tomu co se dá nastavit se pohybuju striktně ve spodní hladině.

Všechno se tu ovládá digitálně, čudlíkama a abych se s tím naučil, nebylo potřeba ani číst žádnej manuál. Všechno je maximálně intuitivní a zvukově preamp za mě vychází výborně, je to ten zvuk, kterej se do toho co hrajem parádně hodí. Bohužel už se tenhle model nevyrábí a tak se nedá sehnat novej, ale na www.hudebnibazar.cz se vždycky nějakej válí okolo deseti tisíc.

Two Notes Torpedo Live

Když jsem psal o tom, že mám v racku i kytarovej box a že se se vším vejde do 4U racku, tak jsem nekecal! 🙂 Zapomeňte na Line 6 Pod, Behringer V-Amp a podobný věci, u kterejch se dalo říct, že je to simulace a že se to nikdy nevyrovná lampám. Torpédo dopočítává zvuk koncovýho zesilovače, reproboxu, místosti a snímacího mikrofonu pomocí konvolučního reverbu. Nejedná se tedy o digitální simulaci, ale o algorytmus, kterej vezme jednoduše zvuk preampu a zbytek pomocí nasnímanejch vzorků dopočítá pomocí ozvěny (reverbu). Je to daleko vyšší liga, než na začátku připomínaný chrastítka. Zvukový porovnání s opravdu mikrofonem nasnímanym boxem časem udělám.

Torpédo připojíte přes USB do počítače a můžete ladit zvuk. Poprvé jsem trochu nechápal, ale po chvilce zkoušení jsem se do toho dostal. Koncák jsem nastavil z JCM900, kterej má koncový lampy 5881 a nabízejí míň ohranej charakter oproti všem těm mainstreamům s EL34, nebo 6L6. Nabízeno je spousta nasnímaných reálných boxů z profi studií, ale součástí balíku je jich jenom pár. Asi za 2 kilča v přepočtu se dá dokoupit jakýkoliv další a v dodávanym softwaru se dají zdarma vyzkoušet. Jen abyste je uložili, tak musíte objednat a zaplatit, třeba kartou. Mě bohatě stačil hned ten první nabízený zdarma, tedy Slashův Marshall 1960AV osazený 4×12″ reprem Celestion Vintage 30. K tomu jsem si nastavil polohu legendárního mikrofonu Shure SM57, kterou jsem zvyklej snímat ve studiu a na konci lehká ekvalizace srážející basy a přidávající vyšší středy. Hotovo. Zvuk rovnou do zvukovky zní jak z americkýho studia a to samý posílám zvukařovi na živo. Jak to hraje můžete posoudit sami. Rezervy jsou tady snad jen v rukách 🙂

TC Electronic G-Sharp

Co se efektů týče, používám jenom delay. Miluju delay. Jsem na něj úchyl. Nejvíc miluju tape echo, nebo dneska spíš jeho simulaci a tu nabízí už skoro každej delay na trhu. Podmínkou bylo, aby to šlo dát do 1U racku a aby tam bylo tape echo. Jednoduhý. Tady jsem mohl sáhnout po G-Majoru (zbytečně drahý a přecpaný funkcema), po mym vysněnym Line 6 Echo Pro, což je prakticky legendární DL4 do racku, ale ta se nevyrábí a nedá se už sehnat ani z druhý ruky. Kdo má a nechce, ať se mi ozve 🙂 , a nakonec byla možnost nějakýho třeba DigiTechu GSP 1101, nějakej Lexicon, Korg, bylo to jedno. Poměrem kvalita/cena vyhrál multiefekt G-Sharp od TC electronic. Ten nabízí 2 efektový sekce – modulace, kam řadí i delaye a druhou sekci s reverbama, kterou mám vyplou. Kvalita delaye je dostačující a ovládání jednoduchý. Neni co řešit i když tady možná obměna bude nedaleko. Uvažuju totiž o zřízení pedalboardu a v něm Line 6 DL4, která mi na noze umožní víc druhů delaye nezávisle na kanálech a tap tempo pro nastavení rychlosti opakování.

Line 6 Relay G55

Bezdrátovej kytarovej systém nabízející simulaci kabelu. Zvukově paráda, ale do vysílače vede z kytary jen mikroXLR a tak se náhradní kabel blbě shání. Nejlíp naletovat. Ten dodávanej výrobcem mě nijak nepřesvědčil a setkal jsem se i s občasnými půlsekundovými výpadky. Tady se ještě musí upgradovat. Navíc upínání do racku nenabízí průchod pro kabel, a výstup přijímače je jen vzadu, vstup do JMP-1 je jen vpředu, takže jsem do upnutí musel trochu vrtat vrtačkou. Tohle mě trochu vytočilo. Každopádně na vysílači je displej s ukazatelem stavu baterie, upevnění je bytelný a nemám s ním problém a 2 tužkovky z Ikey vydržej asi 2 – 4 koncerty (neměřil jsem přesně).

Rack, kabeláž, ladičky

Rack mám 4U od Thomanna (Thon), plasťák, je lehkej a uvidíme co vydrží. Kabely jsem kupoval prakticky na míru od značky Monster Cable. Všechno to ovládám napájenym midi footswitchem, kterej jednoduše přepíná midi programy 1-4. Z preampu mi vede i krátkej midi kabílek do efektu, aby se taky přepínaly delaye, ale to jaksi přestalo fungovat, asi to bude rozbitý. Footswitch je napájenej z racku 15m midi kabelem, takže vepředu už nepotřebuju žádnou zásuvku. Je to lehký, vejde se to všude. Jen by mohli výrobci, česká společnost Microdesignum, přidat lepší protiskluzovou plochu zespoda, protože jak je switch lehkej, tak má tendenci klouzat, ale zatím jsem to neřešil a nic se nikdy nestalo 🙂 Ladím klipovou ladičkou TC electronic PolyTune clip, ale asi dokoupím i podlahovou, protože v hluku kytara vibruje a ne jen hranými tóny, takže se ladění stává složitějším. Kvůli tomu právě vznikl nápad na malej pedalboard, kterej mi už teď kvete v hlavě.

Trsátka jsem dlouhý léta používal George Dennis Sharp 1.05, oranžový se špičkou. Hraje se mi s nima přesnějc, ale nedávno náš bubeník Tra Vis koupil jiný, od Brainu dlouhý a bez špičky a zjistil jsem, že to dlouhý líp dosáhne kam potřebuju. Chybí mu ale špička. Zkusil jsem tedy starou fintu obrousit špičku trsátka o krabici, jak mě učil kdysi můj první a nejlepší učitel na kytaru David Sýkora a uvidíme, zda to postačí, nebo půjdu udělat velký výběrový řízení na nový trsátko osudu 🙂

Dotazy?

Vaše jméno (vyžadováno)

Váš email (vyžadováno)

Předmět

Otázka